Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie

Ve starých egyptských bájích a pověstech se vracíme po stupních staletí zpátky do dob před několika tisíci lety, kdy staří Egypťané uctívali boha slunce, ale také do doby počátků velkolepého stavitelského umění, řemesel a do doby počátků lékařské vědy a astronomie, k pramenům lidské vzdělanosti. Staré egyptské příběhy zpracované podle překladů ze starých papyrů, podle zlomků i úryvků různých písemných památek i podle zpráv a pověstí starověkých řeckých spisovatelů. Vybrané desatero příběhů představuje úvod do egyptské mytologie: jak si Egypťané před dávnými lety představovali zrození země a lidí a jak slunce poprvé vyšlo na svou pouť; dozvíme se o vládě dobrého boha Usíra, o věrné lásce jeho manželky Éset a o krutém činu zlého boha Sutecha; uslyšíme o neuvěřitelných kouzlech a záhadách a také o jedné dávné pravdě; o západní říši mrtvých; o dvou bratrech Baťovi a Anupovi, o křivdě a neúprosné spravedlnosti; o dobytí města Joppy egyptskou lstí; o Egyptském rolníku Chuenanupovi, který řečnil, aby se dovolal práva; o neuvěřitelných dobrodružstvích trosečníka na očarovaném ostrově uprostřed moře; o princi, který utíkal před svým osudem; o bohatém egyptském králi a chytrém zloději.

Staré mezopotámské příběhy jsou zpracovány podle překladů klínopisných záznamů, často porušených a zlomkovitých. Báje mezopotamského starověku jsou prastarého, většinou sumerského původu a putovaly od Sumerů k Akkadům, Babyloňanům a Asyřanům, měnily se a byly doplňovány. Vypráví o tom, jak byl podle starověké mezopotamské báje stvořen svět z těla bohyně a člověk z krve boha a také o sestupu mezopotámské bohyně Ištar do podsvětí. Další příběh pojednává o vladaři mezopotámského města Kiše Etanovi, který se vznesl do povětří. A nechybí ani povídání o mezopotamském králi Gilgamešovi, který se vydal hledat nesmrtelnost.

Eduard Petiška (1924 – 1987)
Český básník, romanopisec, povídkář, novelista, autor knih pro děti a mládež, dramatik, teoretik dětské literatury a překladatel, otec spisovatele Martina Petišky (píšícího pod pseudonymem Eduard Martin) je autorem více než devadesáti titulů, které oslovují už pátou generaci čtenářů. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků a jsou úspěšné i v zahraničí. Celkové prodeje jeho děl přesáhly hranici osmnácti milionů kusů.
Eduard Petiška se narodil roku 1924 v Praze. Vystudoval gymnázium v Brandýse nad Labem, poté studoval v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny literatury a germanistiky, kde získal titul PhDr. Překládal z němčiny, především J. W. Goetha. V poezii navazoval na Františka Halase (Podzimní deník). Lyrický ráz mají i jeho prózy, v nichž se zabýval generačními a mravními konflikty (Než uzrají muži, Pomerančové šaty, Průvodce mladého muže manželstvím, Třicet manželek). Jeho knihy pro děti (Birlibán, Jak krtek ke kalhotkám přišel, Anička malířka) jsou velice populární a dosud vydávané. Oblíbené jsou zejména jeho úpravy českých a cizích pověstí a pohádek (Staré řecké báje a pověsti, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Čtení o hradech, Čtení o zámcích a městech).

Staré egyptské a mezopotámské báje a pověsti - audiokniha obsahuje báje, pověsti a příběhy, které sepsal Eduard Petiška. Čte Miroslav Táborský.