Kniha pěti kruhů + Kniha rodinných tradic válečného umění

Mijamoto Musaši byl nezávislý samuraj, který svou kariéru vybudoval jako nikdy neporažený bojovník a samostatný učitel bojových umění. Narodil se ve středověkém Japonsku, které toužilo zcelit rány po více než čtyřech staletích vnitřních konfliktů.

Musaši, narozený v bídě, vychovaný v boji o holý život a nakonec vystavený přechodu na mírové zřízení, který neměl v dějinách obdoby, rezignoval na osobní život, aby mohl ztělesnit a dále předat základní prvky starých bojových a strategický tradic.

Jagjú, jehož v bojových uměních vyškolil jeho vlastní otec, se stal roku 1601 učitelem Tokugawy Hidetady. Tehdy mu nebylo ještě ani třicet let. O dva roky později vznikla Stanová vláda Tokugawů a Hidetada se roku 1605 stal druhým šógunem. Jagjú Munenori tak získal oficiální titul šógunke heihó šihan, neboli Učitel bojových umění šógunovy rodiny.

Kniha rodinných tradic válečného umění byla dokončena roku 1632, tedy ve stejném roce, kdy se Jagjú Munenori stal náčelníkem tajné služby. Jeho spis tak odráží mnohem vyvinutější společenské a politické vědomí než Musašiho dílo.

Jeho audiokniha se skládá ze tří hlavních svitků nazvaných Smrtící meč, Oživující meč a Žádny meč. Tyto termíny ze zenového buddhismu se dají aplikovat na válečné i mírové principy života samurajů. Smrtící meč představuje použití síly za účelem potlačení nepořádku a násilností. Oživující meč zosobňuje připravenost vnímat případné problémy a předcházet jim. Žádný meč pak znamená schopnost plně využít možností vlastního okolí.

Nadčasová bible bojových umění, lekce pro vnitřní klid a jasnou mysl v chaotickém světě, KNIHA PĚTI KRUHŮ, kterou napsal Mijamoto Musaši a KNIHA RODINNÝCH TRADIC VÁLEČNÉHO UMĚNÍ, tu napsal Jagjú Munenori, ve výhodném kompletu. Obě audioknihy načetl Jan Hyhlík.