Ze světa lesních samot

Vážení posluchači, dostává se k Vám audiokniha autorova snad nejznámějšího románu v podání Alfreda Strejčka. Děj je situován do centrální Šumavy, oblasti kolem Modravy a Kvildy, při hranici s Bavorskem, v šedesátých letech 19. století. Hlavní protagonisté - revírník Kořán, jeho manželka Zdenička, přicházející sem z jihočeských rovin, jeho adjunkt Svijanský, hajný Vavruch a jeho krásná dcera Katy žijí na samotě Pürstlink (dnes známou jako Březník) pod horou Luzný, odříznuti po většinu roku od civilizace.
Klostermann vyniká realistickým líčením postav a vytvářením jejich typů, modelovaných tvrdým
životem v těchto krásných ale drsných horách. Nepřekonatelný je Klostermann v popisu přírodních scenérií za všech ročních období - z jeho letní krajiny sálá teplo a pohoda, při popisu divoké metelice běhá mráz po zádech a čtenář si bezděky nazouvá teplé ponožky.
V jeho době byl román kritiky označován jako romantická idyla. Jedná se však o skutečný
realismus, popis života v krutých přírodních podmínkách, na skutečných místech, kam se civilizace dostávala jen velmi pomalu. Líčení zimních scén, kdy lidé nemohou ven ze zapadlých chalup, kdy jsou jejich domovy na několik týdnů odříznuty od světa, nahání dnešnímu čtenáři hrůzu. Klostermann, jehož rodiče byli šumavskými Němci, čerpal své náměty převážně z tohoto prostředí,
které důvěrně znal. Za Němce se nikdy nepovažoval a odmítal také výtky o odpadlictví. V jeho
románech nenajdete stopy po národnostních konfliktech, jeho výtky Bavorákům pro pytláctví
nemají národnostní podtext. Ostatně - jeho líčení vzájemných půtek bavorských pytláků s hajným
Vavruchem a revírníkem Kořánem je věnována značná část románu Ze světa lesních samot.
Z Klostermannových děl k nám proniká síla jeho nesmrtelnosti, kdy on sám, skromný a pokorný,
nabádá všechny bez rozdílu národnosti k lásce k lidem i přírodě. Tím zůstal dosud nepřekonaným
básníkem lásky k Šumavě.
Přejeme Vám pěkný poslech

Karel Klostermann
Spisovatel se narodil v rodině lékaře 13. února 1848 v hornorakouském Haagu; oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Matka ze sklářského rodu Abélé, otec byl synem německého sedláka v Srní (tehdy Rehberk). Karel studoval na gymnáziu v Klatovech a v Písku, od roku 1865 medicínu ve Vídni, studia však nedokončil. Po dva roky byl soukromým vychovatelem v Žamberku, v letech 1872 až 1873 redaktorem vídeňského časopisu Wanderer. Poté přijal místo suplenta na německé reálce v Plzni, kde se později stal profesorem a působil tu až do roku 1908. Byl dvakrát ženat. Život mu však ztrpčovala nevraživost německých kolegů, napadajících ho pro českou literární činnost. !
Klostermann podnikl několik cest do ciziny (Itálie, Francie, jihoslovanské země), prázdniny trávíval od studentských dob u otcových příbuzných v okolí Rehberka. Tam důvěrně poznával život šumavských sedláků, pastevců a dřevařů, z něhož čerpal náměty pro svá díla. Několikrát pobýval na jihočeských Blatech, v posledních letech života ve Štěkni u Strakonic, kde 16. července 1923 zemřel.
Klostermann debutoval německy psanými fejetony ze Šumavy v časopise Politik (knižně pod názvem Böhmerwaldskizzen, 1890), po jejich úspěchu, vyzván redaktorem Osvěty Vlčkem, napsal již česky povídku Rychtářův syn a brzy nato i první svůj román Ze světa lesních samot. Se šumavskými motivy souvisí i množství povídek, publikovaných jednotlivě i v souborech, z nichž mnohé vynikají povahokresbou svérázných lidských typů. Karel Klostermann celkem napsal kolem 150 románů a povídek.

Ze světa lesních samot - audiokniha obsahuje román, jehož autorem je Karel Klostermann. Vypráví Alfred Strejček.