Planeta opic

Soror je latinsky „sestra“. Bude ale na této sesterské planetě vše tak, jak jsme „civilizovaně“ zvyklí?

Výprava pozemšťanů k obydlené oběžnici v souhvězdí Orion, kterou líčí zápisky francouzského novináře Ulyxe Mérouxe vložené do láhve plovoucí vesmírem, se zprvu jeví jako spočinutí v ráji. V džungli planety Soror se však idylka vzápětí zvrhne v masakr, když je expedice i se zdejšími němými divochy podobnými lidem přepadena oddíly opic. Vypravěč s úžasem shledává, že tihle primáti na Soroře vybudovali vyspělou civilizaci, kdežto humanoidi ustrnuli na úrovni zvířat. Jenže to už se sám stává předmětem laboratorního zájmu opičích výzkumníků…

Jeho odysea, při níž se romantika cestopisů sráží se satirickou antiutopií a s krutými výpady na adresu vědy zneužívající k pokusům živý „materiál“, spěje k rozuzlení, nad kterým se zachvějí i otrlí příznivci fantastiky.

Burcující dílo SF 60. let se stalo východiskem pro několik filmových verzí příběhu, jež však jeho reálie porůznu upravovaly. Roku 1968 předlohu zfilmoval Franklin J. Schaffner s Charltonem Hestonem v hlavní roli. V adaptaci Tima Burtona (2001) hrdinu ztvárnil Mark Wahlberg. Volnějším rebootem Zrození planety opic (2011) přispěl režisér Rupert Wyatt.

PIERRE BOULLE
Elektroinženýr původem z Avignonu byl po studiích vyslán do Indočíny, kde se tehdy soustřeďoval francouzský gumárenský průmysl. Na kaučukovníkových plantážích poznal jak zvěrstva páchaná na domorodcích, která později vylíčil v knihách William Conrad a Malajská kariéra, tak hrůzy druhé světové války aplikované na „zelené peklo“: vstoupil do odboje, byl zajat a odsouzen k nuceným pracím, ale podařilo se mu z kárného tábora uprchnout. Nelidské podmínky při budování barmské „železnice smrti“ ho přiměly k napsání románu Most přes řeku Kwai (1952, č. poprvé 1964) – díky úspěchu jeho filmové verze oceněné sedmi Oscary se pak mohl plně věnovat tvorbě. Ve stopách humanistické SF v linii započaté Rayem Bradburym se vedle Planety opic (1963, č. poprvé 1970) vydal ještě v povídkách svazku Dokonalý robot. Ke známým knihám u nás hojně vydávaného autora patří i špionážní romány Řemeslo urozených a Uši džungle či thrillery Tvář a Neštěstí těch druhých.

DAVID NOVOTNÝ
Po vystudování Pražské konzervatoře získal první herecké angažmá v Jihočeském divadle. V letech 1998–2016 byl členem souboru Dejvického divadla – za titulní postavu z Kaurismäkiho Muže bez minulosti obdržel Cenu Alfréda Radoka 2010 – a nyní svůj široký výrazový rejstřík uplatňuje na volné noze. Jeden z nejobsazovanějších herců střední generace se blýskl v hlavních mužských rolích ve filmech O rodičích a dětech, Non Plus Ultras, Hodinový manžel, Miss Hanoi a Případ mrtvého nebožtíka. Diváci ho znají rovněž ze snímků Tmavomodrý svět, Karamazovi, Křídla Vánoc, Díra u Hanušovic, Hastrman, Vlastníci nebo z trilogie Zahradnictví. Vystupuje mj. v seriálech Hořící keř, České století, Okresní přebor, Čtvrtá hvězda, Bohéma, Rédl, Kosmo a Zrádci. Soustavně se věnuje dabingu. Účinkuje i v těchto audioknihách vydavatelství OneHotBook: Doktor Proktor 1–4 (2014–2017), Sedmikráska, Praha noir (obojí 2016), Knihy džunglí, Krev na sněhu, Umina verze, TO (vše 2017), Povídání o pejskovi a kočičce, Terror (obojí 2018), Nebe nezná vyvolených (2019), Škyťák Šelmovská Štika III. 1–6 (2017–2020), Plachetnicí kolem světa pro pírko tučňáka (2020).

Copyrights:
Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2020. Všechna práva vyhrazena.

Audiokniha Planeta opic obsahuje kultovní sci-fi příběh, jehož autorem je Pierre Boulle. Čte David Novotný.