A bylo jitro

Protagonista této mimořádné knihy je arabský novinář, který vystudoval izraelské školy. Píše hebrejsky a pracuje jako reportér pro izraelské noviny. Jeho národnost mu umožňuje přístup do arabského prostředí a on pro své noviny přináší pravidelné reportáže o událostech na Západním břehu. Ale po dvoudenních násilných potyčkách, při nichž izraelská armáda potlačí palestinské demonstrace, před ním vyvstane otázka osobní identity. Jeho reportáž je kritická a on ztrácí své postavení v redakci a dochází k názoru, že kritika izraelské vlády je výhradní výsadou Židů.

Ve snaze zjistit, kým opravdu je, se hrdina knihy se ženou a dítětem odstěhuje zpět do arabské vesnice, z níž pochází. Ale brzy si uvědomuje, že i tam je outsider. Jakkoliv on i jeho žena jsou ateisté, ocitají se v prostředí náboženského fundamentalismu, jeho žena, zvyklá z Jeruzaléma na evropské oblečení, je přinucena chodit se zahalenou hlavou a vesnice je plná náboženského nepřátelství, které je vyhrocené pocity nepřátelství vůči izraelskému státu. Jeho situace se ještě zhorší, když vesnici bez jakéhokoliv vysvětlení neprodyšně obklíčí izraelské tanky, odpojí elektřinu, v důsledku čehož začnou docházet i zásoby jídla a vody. V mezní situaci se pak, podobně jako v Pánu much Williama Goldinga, začínají rozpadat i civilizační pouta a nastupuje barbarství.

Hrdina knihy má řadu autobiografických rysů. Sajjid Kašua sám pracoval pro izraelské noviny a televizi a jeho reflexe konfliktní situace dvojí loajality a krize identity, kterou mu přinášela situace hebrejsky píšícího arabského novináře, je mimořádná. Pro jeho hrdinu je urážlivé druhořadé postavení v izraelské společnosti, ale současně ví, že se mu daří mnohem lépe než Arabům, žijícím mimo Izrael.

Kašua, rozpolcený svým arabským původem a izraelskou kulturou, již přijal, se ve svých článcích, románech i televizních scénářích snaží o porozumění mezi oběma znepřátelenými etniky. Před rokem se však, znechucen novým kolem násilností, vystěhoval do USA, kde přednáší hebrejskou literaturu. Nicméně jeho svědectví o komplikovaném a tragickém vztahu mezi Araby a Židy, kritické k oběma stranám, z něj činí jednoho z nejzajímavějších současných hebrejských i arabských autorů. Jeho knihy nikdy nebyly přeloženy do arabštiny.

SAJJID KAŠUA
Sajjid Kašua (1975 v Tiře) patří k nejvýznamnějším současným hebrejsky píšícím prozaikům. Ve svých knihách, které mnohdy nesou autobiografickou stopu, popisuje osobní zkušenost izraelského Araba, rozporuplnou identitu a svár mezi tradicí a modernitou uvnitř palestinské společnosti. Známý je také jako fejetonista deníku Ha-arec a scénárista úspěšného komediálního seriálu izraelské televize Arabská práce. Česky vyšla jeho prvotina Tančící Arabové (2002, česky 2016) a následující tři romány Druhá osoba singuláru (2010, česky 2014), A bylo jitro (2014, česky 2017) a Sledování změn (2017, česky 2019). Výbor z Kašuových novinářských sloupků byl vydány knižně pod názvem Syn této země (2015). Celosvětově úspěšná kniha Tančící Arabové spolu s Druhou osobou singuláru se pak staly předlohou celovečerního filmu z roku 2014. Sajjid Kašua žije i se svou rodinou od roku 2014 ve Spojených státech, kde přednáší na univerzitě v Illinois. Sajjid Kašua obdržel řadu prestižních ocenění, mj. italskou Cenu Grinzane Cavour za první román (2004), Cenu izraelského předsedy vlády (2005), Lessingovu Cenu za kritiku (2006, Německo), Bernsteinovu cenu (Israel) a Prix des Lecteurs du Var (2012, Francie).

Audiokniha A bylo jitro, autor Sajjid Kašua, překlad Šárka Doležalová, čte Petr Florián, režie Jakub Tabery.