Příběh lvice Elsy

Když se v roce 1956 budoucí slavná Elsa narodila, byla už Joy Adamsonová známou ochránkyní zvířat. Lvíče nešťastnou náhodou spolu se svými dvěma bratry přišlo o matku a manželé Adamsonovi je zachránili a vychovali. Lvy poslali do evropské zoologické zahrady a Elsa zůstala s nimi. Byť se u nich měla skvěle a dávali jí v rámci možností velkou svobodu a volnost, snažili se přesto v Else rozvinout její přirozené lovecké instinkty tak, aby později mohla žít nezávisle, protože byli přesvědčeni, že zvířata ze zajetí mají být vrácena do volné přírody. Když byly Else tři roky, začali ji proto postupně připravovat na návrat do divoké přírody a ona se skutečně naučila sama lovit a žila plnohodnotný život lvice. V textu ji sledujeme od prvních nesmělých krůčků a veselých historek z jejího růstu, přes osamostatňování se, založení rodiny i uzavření se jejího života. Nicméně její potomci, respektive potomci potomků jejích potomků, běhají v Národním parku Serengeti v Tanzanii dodnes a i tím se Elsa stala nesmrtelnou.

JOY ADAMSONOVÁ
Rodačka z Opavy se původně jmenovala Friederike Victoria Gessnerová a její otec byl na místním úřadě stavební rada. V roce 1937 odcestovala se svým mužem Viktorem von Klarwillem do Afriky, aby unikl rasovým nepokojům v Rakousku a Afrika se stala její celoživotní láskou. Zde také potkala svého druhého muže, Petera Ballyho, který jí jako první začal říkat Joy. Podporoval ji v malířství a dodnes se zachoval její nádherný cyklus portrétů příslušníků kenžských kmenů, z nichž spousta už neexistuje, a kresby jsou to jediné, co po nich zbylo. Se svým třetím manželem, Georgem Adamsonem (zvaným Otec lvů) patří mezi první odborníky, kteří začali intenzívně prosazovat návrat zvířat žijících v zajetí zpět do divoké přírody. Celosvětové slávy získala knihou věnovanou výchově a znovuzdivočení lvice Elsy, která se stala bestsellerem a byla přeložena do několika desítek jazyků. Vzhledem k úspěchu svých knih se stala velmi majetnou ženou, ale stále žila skromně a veškeré finance věnovala do několika nadací, které podporovaly vznik národních parků (například Hell´s Gate, Meru, Samburu), které jsou dnes rezervacemi pro záchranu zvěře a příjmy z jejich návštěv tvoří páteř keňské ekonomiky a další projekty věnované ochraně přírody. Vedle příběhu o Else vydala ještě několik knih, z nichž v češtině vyšel Příběh levhartice Penny a její autobiografie Volání divočiny. Zemřela tragicky, kdy ji z pomsty zavraždil sluha, kterého propustila pro krádež. Tragicky skončil později i její manžel po střetu se somálskými bandity.

PAVLA VOJÁČKOVÁ
Česká herečka a dabérka. Po absolvování Hudebně-dramatického oddělení Státní konzervatoře v Praze (1985) našla angažmá v Divadle pracujících Most (dnes Městské divadlo v Mostě), kde si zahrála například Emílii Webbovou ve Wilderově Našem městečku, Julii v Shakespearově Romeovi a Julii nebo Ninu v Lermontovově Maškarádě. Po mateřské dovolené se stala členkou uměleckého souboru Divadla Na Fidlovačce, kde hrála například v Poprasku na laguně (Paní Pasqua) či My Fair Lady (Paní Eynsford-Hillová). Dnes je na volné noze a spolupracuje především s Divadelním spolkem Háta. Pravidelně dabuje americkou herečku Courteney Cox.

Nahrávka vznikla podle knihy Joy Adamsonové Příběh lvice Elsy, vydané nakladatelstvím Orbis v roce 1971. Copyright © Joy Adamson, 1960. First published in 1966 by Collins and Harvill Press as Elsa’s Story. Published in 2010 by Pan Books, an imprint of Pan Macmillan, a division of Macmillan Publishers International Limited. Z anglického originálu Born Free, Living Free, Forever Free přeložila Milena Perglerová. Translation © Milena Perglerová, 1968. Čte Pavla Vojáčková. Hudba Soundguru. Režie, zvuk Jan Koukal. Vyrobilo studio Soundguru. Design obálky © Natalie Oweyssi. Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek. Vydalo Tympanum, s. r. o., 2021.

Audiokniha Příběh lvice Elsy. Napsala Joy Adamsonová, čte Pavla Vojáčková.