Přihlášení Zavřít
Zadejte Vaše mobilní číslo, a poté vyplňte jednorázový kód, který Vám pošleme v SMS.
Osobní zážitky to sice nenahradí, jiné kraje ale můžete nasávat aspoň prostřednictvím e-knih nebo audioknih. Máte chuť na jeden opravdu dlouhý trail? Lucka Kutrová ho v roce 2018 zažila. S obřím batohem na zádech prošla nejslavnější dálkovou trasu na světě Pacific Crest Trail. Výsledkem je cestopis 151 dní Pacifickou hřebenovkou, který nás bavil od prvního písmenka až po úplně poslední fotku.
O Pacifické hřebenovce už jste nejspíš slyšeli. Největší reklamu jí udělala Reese Witherspoon, tedy vlastně Cheryl Strayed, která o této trase, dlouhé 4 286 km napsala autobiografickou knihu Divočina. A právě Reese si zahrála hlavní roli ve stejnojmenném filmu z roku 2014. Jestli jste ho viděli, jistě ani vás nenechaly chladnými naprosto dechberoucí záběry na hory, jezera i okolní přírodu. A pokud jste ho neviděli, už kvůli nim byste si ho měli pustit.
Pacific Crest Trail, na který se vypravila rodačka z Havířova, byl ale v roce 2018 o trochu jiný, než jaký ho krátce po otevření v 90. letech zažila Cheryl Strayed. Zatímco totiž Cheryl prochodila převážnou část cesty sama, Lucka většinu strávila s dalšími hikery.
A co rozhodnutí zamířit na štreku delší, než si většina z nás dokáže představit, předcházelo? Zlomový okamžik přišel den po dvacátých narozeninách Lucky, kdy se probudila s rozmazanou řasenkou na obličeji a měla šílenou kocovinu. Když se prý tehdy dívala do zrcadla, řekla si, že takovou osobou být nechce. A začala si psát Bucket List, to znamená seznam přání, které si chce splnit. Mezi prví položky patřilo naučit se anglicky nebo odjet do Austrálie. V jednu chvíli si tam pak také připsala Svatojakubskou pouť (kterou úspěšně absolvovala) a Pacifickou hřebenovku. Na seznamu má už několik desítek položek a o tom, jak je plní, je její blog Holka s BucketListem.
...........................................................
...........................................................
Dozvíte se tu třeba, jak bez toho, aby kdy nějak běhala, zvládla půlmaraton, jak přes silnou akrofobii absolvovala tandemový seskok, potápěla se nebo jak spáchala nezákonný čin. Velká část jejího blogu je také věnována její cestě z Mexika do Kanady, a to formou deníkových zápisků. Protože si s sebou navíc táhla ukrutně těžkou zrcadlovku, o panoramata, která míjela, nebudete ochuzeni ani vy. Stejně jako o fotky s přáteli, které na trailu poznala. A právě deníkové vyprávění spolu s fotkami najdete i v e-knize 151 dní Pacifickou hřebenovkou.
Co se Lucce nemůže upřít, je skutečnost, že je naprostý střelec. Ne, že by se na dálkový pochod vůbec nepřipravovala, ale protože si například objednávala výbavu na internetu, trvalo jí pár dní, než zjistila, jak má správně používat spacák. Jak správně postavit stan, zjistila v podstatě až v samém závěru cesty. Tam, kde jí ale chyběly znalosti a zkušenosti, to bohatě doháněla svojí houževnatostí a povahou.
...........................................................
...........................................................
Protože pro slovo ani pro vtip nikdy nechodí daleko, všude byly zástupy těch, kteří by ji nikdy nenechali ve štychu. 151 dní Pacifickou hřebenovkou je tak stejnou měrou o putování jako o přátelstvích na život a na smrt, která v Americe vznikla. A když tak její příběh z pohodlí svého gauče čtete, musíte jí často dost závidět. Nejen všechny ty lidi, které potkala, hlavně ale to, že se nebála, prostě si vzala batoh na záda a vyrazila. A po 151 dnech, tedy po nepředstavitelných pěti měsících, nakonec do té Kanady došla.
Jak už bylo řečeno, součástí blogu jsou také naprosto nádherné fotky přírody, které Lucka po cestě pořizovala. V e-knize o ně ochuzeni také nebudete, jsou ale až na konci, takže příběh nedoplňují tak jako na blogu. Což byla asi největší škoda. I přesto se ale od čtení v podstatě nedalo odtrhnout až do doby, než tahle střelená, dredatá holka dorazila na kanadské hranice.
151 dní Pacifickou hřebenovkou je o překonávání sebe sama, hlavně jde ale o neuvěřitelný příběh jedné mladé Češky, která se prostě rozhodla, že ujde tisíce kilometrů, a pak to taky dokázala. A i když nejspíš nejde o literární veledílo, o kterém se bude v příštím století učit na školách, je to velmi autentické svědectví, které nemůže zklamat nikoho, kdo má v hlavě aspoň jeden jediný sen, který by si rád splnil. Cestopis v sobě navíc nese jednu myšlenku, která by se měla tesat do kamene: neposlouchejte ty, co vám říkají, že něco nedokážete. Pokud to opravdu chcete a věříte tomu, tak zvládnete všechno na světě!
Autor fotografií: Lucie Kutrová
