Přihlášení Zavřít
Zadejte Vaše mobilní číslo, a poté vyplňte jednorázový kód, který Vám pošleme v SMS.
Debutový román britského spisovatele Roberta Harrise dostával jednu pochvalu za druhou už ve své knižní podobě. Korunu tomu ale nasadili autor dramatizace Vít Vencl a režisér Aleš Vrzák, kteří příběh v podání předních domácích herců převedli do fascinující audioknihy.
Když je vyšetřovatel Xavier March přivolán k případu utonulého, vypadá to zpočátku jako další z mnoha běžných případů. Vše se ale začíná zamotávat v momentě, kdy vyjde najevo, že se jedná o vysokého stranického funkcionáře. A že také není jediným důležitým straníkem, který v nedávné době zemřel. Jenže někdo se hodně snaží, aby vyšetřování co nejvíc zkomplikoval a vše bez potrestání viníků vyšumělo do ztracena.
Až sem se jedná o běžný detektivní příběh, který ničím nevybočuje ze současné, snad i béčkové tvorby. Román je ale zasazen do Berlína 60. let. Do Německa, které vyhrálo II. světovou válku. Proto tu není policie, ale SS s kontrolou přímo od gestapa, jež se po válce staly zcela legitimními bezpečnostními složkami. Ano, podobný motiv láká celou řadu tvůrců, před nedávnem to byl třeba seriál Muž z vysokého zámku, který vznikl podle románu Philipa K. Dicka. Podání v podobě Roberta Harrise je ale jedinečné z mnoha důvodů.
Tak třeba, na Xaviera Marche si gestapo vede tajnou složku. Protože zkrátka není úplně vzorným straníkem a na blížící se oslavy 75. narozenin vůdce Adolfa Hitlera se úplně nepřipravuje. Z románu je patrný všudypřítomný strach, který je nutnou součástí každého totalitního režimu. A hodně připomíná to, co jsme v Československu zažívali před rokem 1989. Asi i proto se už román, který u nás vyšel v roce 2009, stal oblíbený.
Na ještě vyšší úroveň pak příběh katapultuje jeho rozhlasová dramatizace, která vznikla na půdě Českého rozhlasu. Je totiž naprosto mimořádná. Režijně se jí dle dramatického zpracování Víta Vencla ujal Aleš Vrzák a zážitek ještě umocňuje hudba od dirigenta a skladatele Marka Ivanoviće a práce s ruchy v podání zvukového mistra Ladislava Železného. Když třeba Max projíždí spolu s americkou novinářkou Charlie městem, skutečně máte pocit, jako byste uprostřed rušného města zrovna byli.
Aleš Vrzák měl pak šťastnou ruku i s výběrem herců. Otčinu si užijete v podání jak předních hereckých hvězd, tak i čerstvých, neoposlouchaných hlasů. Xaviho se ujal Jiří Vyorálek, který září z reklam i na prknech Divadla na Zábradlí, Američanka Charlie promlouvá hlasem Terezy Dočekalové. V Otčině dále uslyšíte například Igora Bareše, Ladislava Freje, Jana Vlasáka, Arnošta Goldflama nebo Valérii Zawadskou.
Jak z výše uvedeného plyne, nejedná se o pouhý přednes knižní předlohy, na který jsme většinou u audioknih zvyklí. Otčina je totiž zpracovaná v podobě dramatizace a dopředu se žene díky dialogům jednotlivých postav. A to má obrovskou výhodu i pár nevýhod. Výhodou je, že si při poslechu budete připadat jako kdysi před dědečkovým rozhlasovým přijímačem, kde jste o nedělích hltali pohádky Československého rozhlasu.
Drobnou nevýhodou je skutečnost, že když nebudete dávat pozor, občas můžete být trochu zmatení, kdo že to zrovna mluví. Nakonec má ale tato dramatizace jednu podstatnou nevýhodu: zatímco totiž většina audioknih hravě překročí stopáž deseti hodin, Otčina má jen necelé čtyři hodiny. A když končí, je vám to i přes tíživost příběhu opravdicky líto, protože tak poutavý přednes byste mohli poslouchat ještě další a další hodiny.
Otčina je skvělý román, který se v podání zvukového režiséra Aleše Vrzáka mění v zářivý klenot. A poslechnout by si ho měli všichni. Je plný všudypřítomného podezírání, strachu a zločinů, které jsou omlouvány a tutlány vyšším stranickým principem. Pokud by ale válka dopadla jinak a nevyhráli by ji Němci, tyhle činy by byly kvalifikovány jako nejzávažnější zločiny. Nám pak Otčina navíc připomíná, co všechno jsme si tehdy 17. listopadu na Václaváku vyzvonili. Což je velmi důležité stále, nejen teď před volbami.