Přihlášení Zavřít
Zadejte Vaše mobilní číslo, a poté vyplňte jednorázový kód, který Vám pošleme v SMS.
Tato e-kniha je dostupná ve formátech:
ePUB Mobi PDF
Dostupnost formátů zavisí na vydavateli. E-knihy mají velikost od 1 MB do 30 MB.
Vydavatel: Plus
Vydáno: 2015
Série: Holger Munch a Mia Krügerová
díl 1
Jazyk: český
Počet stran: 384
Brilantní norská detektivka, jež v sobě skrývá hrůzné tajemství.
Holger Munch miluje vážnou hudbu, matematické hádanky a pokuřování cigaret. Kromě toho je policejní detektiv. Už se chystá do důchodu, v němž si tohle všechno užije, jenže Norskem právě otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese s cedulkou „Cestuju sama“ na krku.
Munch se tak musí postavit do čela speciální jednotky a hlavně přesvědčit Miu Krügerovou, slavnou vyšetřovatelku, aby se vrátila do služby. Podaří se mu to? Dokáže Mia Měsíční paprsek, jak jí přezdívají norská média, vyřešit případ plný symbolů a slepých uliček? Vrah si s detektivy evidentně pohrává a celé Norsko se může jen strachovat, že se v lese objeví další malý anděl.
„Visí tam anděl.“
„Jak to myslíš?“
„Visí tam v lese anděl.“
Tobias brášku objal a cítil, jak se chvěje.
„Teď si vymýšlíš, Torbene.“
„Ne, visí tam.“
„Můžeš mi ukázat kde?“
Bratříček k němu zvedl oči.
„Nemá křídla, ale určitě je to anděl, vím to.“
„Ukaž mi to,“ řekl Tobias vážně a postrčil brášku před sebe mezi smrky.
„Člověk je skoro v pokušení nazvat tuto knihu učebnicí moderní detektivky. Takhle se to má dělat! (...) Jsou tu všechny nutné ingredience a jsou namíchány s naprostou bravurou.“
- Folkebladet (DK)
„Zcela brilantní norská detektivka, která má všechno, co si jen lze od dobrého příběhu přát. Uvěřitelné a poutavé postavy. Nesmírně napínavou zápletku, jež v sobě skrývá hrůzné tajemství. A nečekaně působivé vystižení různých míst, kde se děj odehrává, jež vytváří velmi příjemný kontrast mezi městskými scénami a těmi zasazenými do venkovské krajiny.“
- Aftonbladet (Švédko)
„Má-li tohle být autorův debut, je to nevídaná literární senzace.“
- Bergens Tidende