Přihlášení Zavřít
Zadejte Vaše mobilní číslo, a poté vyplňte jednorázový kód, který Vám pošleme v SMS.
Tato e-kniha je dostupná ve formátech:
ePUB Mobi PDF
Dostupnost formátů zavisí na vydavateli. E-knihy mají velikost od 1 MB do 30 MB.
Vydavatel: Volvox Globator
Vydáno: 2019
Jazyk: český
Počet stran: 186
Knižní reportáž Černé ptáče Joanny Siedlecké vyšla poprvé v roce 1993 a zásadním způsobem ovlivnila recepci jednoho z nejvýznamnějších děl literatury holocaustu – Nabarveného ptáčete Jerzyho Kosińského.
Černé ptáče bylo vedle Kosińského biografie, jejímž autorem je James Sloan, klíčovým milníkem na cestě k přehodnocení tvorby Jerzyho Kosińského. Dosud jak autor, tak literární kritika prezentovali Nabarvené ptáče jako autobiografický příběh, vycházející z autentických zážitků za války. Siedlecké kniha je reportážně-detektivní cestou po stopách Jerzyho Kosińského. Toto pátrání autorka uskutečnila na začátku devadesátých let, v návaznosti na incident, který se odehrál během Kosińského první cesty do Polska po pádu železné opony, kdy byl konfrontován s jedním ze svých dětských přátel z období války. Obsahuje svědectví celé řady očitých svědků válečné existence Kosińského a jeho rodiny. Tyto příběhy tvoří radikálně odlišný obraz, v němž obyvatelé venkova hrají z velké části roli zachránců, nikoli trýznitelů spisovatelovy rodiny. Siedlecké kniha poskytuje jedinečný vhled do každodenního života polského venkova během německé okupace a také do života židovských uprchlíků před nacisty. Zároveň však jde také o text cyklicky se vracející k otázce vztahu reality a literární fikce, mystifikace a manipulace. Měl Kosiński právo vydávat fiktivní příběh za svůj vlastní? Co má větší váhu: literární dílo s jeho nadčasovým průnikem do lidské přirozenosti, nebo autentická křivda lidí, které autor ve svém údajně autobiografickém textu dost nemilosrdně znetvořil?
Joanna Siedlecka (24. 2. 1949 v Białystoku ) je polská esejistka a reportérka. Na Varšavské univerzitě vystudovala v roce 1972 psychologickou a pedagogickou fakultu a v roce 1974 žurnalistiku. Debutovala v roce 1971 v studentském tisku, v letech 1975–1981 byla zaměstnána na plný úvazek v redakci studentského týdeníku itd., potom v týdeníku Kultura. Spolupracovala s Ryszardem Kapuścińskim (jehož byla studentkou), Teresou Torańskou a Barbarou Łopieńskou. Po pozastavení Kultury a neprojití prověrkami po 13. prosinci 1981 se zabývala výhradně psaním esejí. Od roku 2000 byla lektorkou na Vysoké škole žurnalistiky Melchiora Wańkowicze ve Varšavě.