Agnes a Zakázaná hora

Agnes žije v pralesním kmeni Magrejů. Lidé z její vesnice se rodí s nějakým neobyčejným darem. Jakmile svůj dar objeví a ovládnou, musí jej na Úplňkové slavnosti předvést a složit přísahu, ve které přislíbí dar používat ku prospěchu celého kmene.

Jediná potíž spočívá v tom, že tento slib musí každý Magrej složit do svých dvanácti let, jinak se stane Stínem.
Agnes právě oslavila své jedenácté narozeniny. A narozdíl od ostatních stále netuší, v čem její dar spočívá. Vydává se proto na nebezpečnou cestu k Zakázané hoře. K té stejné hoře, ze které se před pěti lety nevrátil její tatínek. Hlavní poselství knížky Z doslovu: "Chci poděkovat svým dětem za to, že mi byly inspirací pro hlavní motiv knížky. Ani jeden z nich není vyloženě studijní typ, což může být pro rodiče (ehm, pro mě) při praktikování domácího vzdělávání zpočátku dost frustrující.

Přestože se zatím žádný z nich nezdá být budoucím aspirantem Nobelovy ceny, vidím už teď jejich velké lidské kvality – skoro bych se nebála říct dary. Sice jsou to věci, které na besídce nepředvedou a ve škole by za ně žádnou známku nedostaly, ale jsou pro život důležité a mohou jimi obohatit nejen sebe, ale i bezpočet lidí ve svém okolí, pokud tedy tyto kvality na úkor něčeho jiného v sobě nezašlapou.

Jsem přesvědčená, že takový dar v sobě máme každý. A přijde mi škoda, kolik z nás vyjde ze školních lavic s pocitem, že jsme k ničemu, případně nevíme, jak se sebou naložit. Domnívám se, že právě rozvíjení a hýčkání toho, čím jsme každý z nás výjimečný, je cesta, kterou bychom mohli svět kolem sebe utvořit krásnějším." Jak knížka vznikala? Touha napsat román ve mně zrála už od dětství. Přišlo mi, že teprve až po napsání opravdického nefalšovaného románu se ze mě stane opravdická nefalšovaná spisovatelka. Trvalo mi to dvanáct knížek, než jsem se odvážila do něčeho tak velkého a komplexního pustit. Knížka se začala rodit v listopadu 2019 v Izraeli. Chodily ke mně myšlenky, které prosily, aby se skrz příběh mohly dostat k lidem. Jak smysluplně naložit se svým časem tady na zemi, který je tak legračně kratičký? Jak se řídit hlasem svého srdce? Jak nelpět na tom všem, co tu máme jen na chvilku vypůjčené? Jak najít štěstí ve všední každodennosti? Jak v sobě probudit laskavost k vlastnímu tělu? A jak pečovat o svou duši a nenechat si ubližovat? Toužila jsem napsat příběh, kterému by rozuměli děti i dospělí, který by byl napínavý a u kterého by čtenáři nebyli s to knížku odložit, který by byl moudrý, ale ne přemoudřelý, který by dokázal stejnou měrou rozesmát jako rozplakat. A tak se v mé mysli zrodila Agnes. Holčička z pralesního kmene Magrejů na ostrově Baulu. Drobná a divoká, držkatá a odvážná. Přesto v sobě nosí semínko nejistoty, které nakonec rozehraje barevnou zvonkohru celého příběhu. V psaní knížky jsem pokračovala po večerech ve Španělsku během dobrovolničení na farmách a rukopis jsem dokončila v Čechách v době koronavirové karantény. Cítím, že otisky energií míst, kde knížka vznikala, jsou v ní patrné. Jak knížka vypadá? Je to tlustá bichle. Hodně tlustá! Má 503 stran. No a je krásná. Překrásná! Protože se mi splnil sen a ilustrovala ji úžasná Alisha Zalesak. K dispozici je i v elektronických formátech PDF, EPUB a MOBI. Vzkazy od DĚTSKÝCH čtenářů

"Čtení mě nikdy moc nebavilo, začalo mě bavit až od 5. třídy. Agnes a Zakázaná hora čtu teprve 3 dny a momentálně jsem už na 141. straně.

"Vaši knížku neumím přestat číst. Pokaždé když mám alespoň chvilku času tak ji čtu. Moc se mi líbí a chci, aby nikdy neskončila." "Kdyby byl nějaký druhý díl, tak bych si to rád přečetl. Líbilo se mi hlavně, když Agnes stoupala na horu, tak tam byly úkoly, co musela plnit. Třeba že se na sebe mám dívat s láskou." "Na Vánoce jsem dostala ještě počítač a spoustu dalších věcí, ale nejvíce nadšená jsem z vaší knihy." "Chtěla jsem vás poprosit abyste začala psát 2. díl, ať se mám na co těšit." "Tato kniha je nádherná. Dostala jsem ji na Vánoce od mé maminky. Jakmile jsem ji viděla, tak jsem byla nejšťastnější člověk." "Ta kniha mě donutila se nad sebou hodně zamyslet a někdy jsem ani nedokázala odpovědět na otázky Gorma." "Při plnění úkolů od Gorma - Ducha hory - jsem se možná pořádně zapotila, ale zase se mi nějaké vzpomínky připomenuly. Ale taky mi došlo, že budu muset alespoň jeden svůj zvyk změnit kvůli tomu, abych nedopadla hůř než ti, co se vydali na Zakázanou horu a neuspěli." "Byla to asi nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla, a donutila mě se zamyslet nejen nad tou knihou, ale i nade mnou. Chtěla bych se zeptat, jestli bude něco jako druhý díl." Vzkazy od DOSPĚLÝCH čtenářů "Dcera se zatím batolí, ale až bude číst, tohle bude první, co jí dám."
"Úžasný a poučný příběh. Pro mě mnohem přínosnější než "sezení u psychoterapeuta" "Tak si tu tak sedím a brečím do pyžama. Ta knížka je TAK krásná! Poslední týden díky ní jedu na vlně té největší a znova připomenuté sebelásky, laskavosti k sobě samé." "Co jsi ale dokázala rozvibrovat slovy v přenádherně vytvořené knize (tím myslím i její grafickou stránku a kvalitu), to mi moje namáhaná hlava už prostě pobrat nedokáže." "Už dlouho jsem nic tak skvělého nečetla! Bude někdy další?" "Děkuji Vám z celého srdce za hluboký zážitek, za moudrost ukrytou v pohádkovém příběhu, za humor, za slzy, které jsem vyplakala v závěru knihy."