Barevný závoj

Barevný závoj

Ústředními postavami dnes již klasického románu, jehož děj se odehrává převážně v britské koloniální Číně, jsou mladí manželé zcela odlišných charakterů: oddaně milující introvertní muž, povoláním lékař, a jeho žena, dívka z anglické lepší rodiny, která do manželství vstoupila bez lásky, zato se snahou změnit prostředí a své společenské postavení. V důsledku náhodně odhalené manželčiny nevěry čelí nesourodý manželský pár krizi, která ženu donutí odjet s manželem do čínského vnitrozemí, kde propukla epidemie cholery. Tíživé životní podmínky boje s infekcí a všudypřítomnost smrti podstatně ovlivní jejich životy a vzájemný vztah…

Maugham je znalcem lidských charakterů a mistrem psychologie postav. Pod poutavým dějem a dramatickou zápletkou se tak před čtenářem odehrává působivá vnitřní proměna povrchní mladé ženy v osobnost se smyslem pro skutečné hodnoty a pochopení druhých.

Barevný závoj byl od svého vydání v roce 1925 třikrát zfilmován, naposledy ve stejnojmenném hollywoodském filmu v roce 2006. Česky byl román publikován již v roce 1929. V roce 2017 jej nakladatelství PROSTOR po­prvé vydalo v novém překladu Pavla ­Pokorného.

William Somerset Maugham

Britský prozaik a dramatik (1874–1965), stavěný naroveň Kiplingovi, Galsworthymu a Wellsovi, do svých deseti let vyrůstal s rodiči ve Francii, po jejich smrti se vrátil do Anglie, kde ho vychovával strýc. Vystudoval medicínu, ale lékařské povolání prakticky nevykonával; z jeho studentské praxe v chudinských čtvrtích však vychází první román Liza of Lambeth (1897). První úspěchy a finanční zajištění mu přinesly až jeho divadelní hry vyznávající tradici konverzačních veseloher. V románech naopak pracoval s naturalistickou poetikou, ironií a propracovanou psychologií postav. Jádro jeho rozsáhlé tvorby tvoří částečně autobiografický román O údělu člověka (PROSTOR 2019), z dalších je to například Poslední půlšilink (PROSTOR 2017) a Na ostří nože (PROSTOR 2018). Své náměty čerpal mimo jiné z četných cest po Evropě, Asii, Americe a Oceánii. Závěr života strávil ve Francii.

Maughamova díla patřila svého času k nejvydávanějším a také nejpřekládanějším; do češtiny bylo přeloženo mezi lety 1927 až 1976 celkem jedenáct jeho prozaických titulů, mnohé z nich se dočkaly opakovaných vydání.