Metodické aktuality Svazu účetních 7/2015

Právní úprava promlčení doznala od 1. 1. 2014 významných změn. Nový občanský zákoník daleko rozsáhleji a podrobněji upravuje zejména počátek, délku a běh promlčecí lhůty ve srovnání s úpravou obsaženou ve starém občanském zákoníku, resp. obchodním zákoníku. Jaká práva jsou předmětem promlčení? Co je subjektivní a objektivní promlčecí lhůta a kdy začíná běžet? V jakých případech dochází k zastavení promlčecí lhůty? A jaké právní skutečnosti způsobí naopak její přetržení? Detailněji se otázce promlčení, ale také prekluze věnuje ve svém odborném příspěvku JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M. Promlčení či prekluze má významné právní důsledky. Zatímco promlčením právo nezaniká (pouze je významně oslabeno), v případě prekluze právo po stanovené lhůtě zaniká. A to má své účetní i daňové souvislosti. Např. ve vazbě na (u)plynutí promlčecí lhůty účetní jednotka rozhoduje o tvorbě účetních opravných položek k pohledávkám, resp. o jejich odpisu, k promlčeným pohledávkám nemůže tvořit daňové opravné položky. Proto je pochopení pravidel pro počítání času a právních důsledků jeho plynutí tak důležité. Je však nutné připomenout, že podle nové právní úpravy se bude postupovat při posuzování promlčení práv, které se řídí novým občanským zákoníkem. V případech, kdy promlčecí lhůta začala běžet před 1. 1. 2014, anebo kdy se jedná o promlčení lhůty pro uplatnění práva, které se řídí právními předpisy účinnými do 31. 12. 2013, se až do svého zakončení uplatňuje stará právní úprava.