Účetnictví 1/2024

Na přelomu starého a nového roku nabývá na aktuálnosti téma účetní závěrky. Přípravné fázi jsme se věnovali v posledním čísle loňského ročníku Účetnictví. V rámci lednového čísla jsme se zaměřili na problematiku vykazování událostí a okolností, které nastanou v období od rozvahového dne do okamžiku sestavení účetní závěrky, včetně jejich možného dopadu do hodnoty položek účetních výkazů za dané účetní období. Dále se věnujeme vlastnímu sestavení účetních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích, přehledu o změnách vlastního kapitálu) a přílohy v účetní závěrce a následným povinnostem účetní jednotky, jako je audit účetní závěrky, vyhotovení výroční zprávy vč. zprávy o vztazích mezi propojenými osobami u ovládané osoby a zveřejnění účetní závěrky (výroční zprávy) ve sbírce listin obchodního rejstříku. Vaší pozornosti by neměl ujít ani článek zamýšlející se nad dopadem používání kurzů devizového trhu vyhlašovaných ČNB na účetní závěrku.
Volně navazujeme na prosincový článek zabývající se vlivem časové hodnoty peněz na ocenění pohledávek a závazků v účetnictví. Tentokrát si na konkrétních příkladech vysvětlíme, jak časová hodnota peněz ovlivňuje účetní ocenění dluhových cenných papírů a derivátů.
Na otázky související s novelou účetních předpisů od 1. 1. 2024 i s připravovanou novou účetní legislativou nám odpověděl Ing. Jiří Pelák, Ph.D., ředitel odboru Účetnictví, oceňování a související odborné profese Ministerstva financí ČR.