Palán, Rožek nebo Patrick Melrose. Stahujte 5 e-knih, které právě získaly Magnesii literu
4. 9. 2020 9:52 | Patricie Kolohnátková

Liška coby symbol volnosti, dravosti, chytrosti a krásy je zasazena do středu příběhu známého českého autora Jiřího Kratochvíla. Propojují se v něm dvě příběhové linky, které jsou zasazené v tuhých padesátých letech minulého století. Jedna začíná v Pavlovově institutu, kde se nejdřív podaří obdařit liščí mládě rozumem, a pak ho proměnit v lidskou bytost. Ta nemůže být jinak než přenádherná a musí mít také tajný úkol.

Druhá dějová linka se odehrává v Brně, kde je mladý, inteligentní dělník Pavel připravován a přesvědčován, aby své schopnosti propůjčil StB. Právě v tu chvíli se Pavel setkává s liškou Sylvou, která ale do té doby netuší, že existuje něco jako cit a láska. A jak už to tak bývá, do Pavla se zamiluje. A protože láska je naděje a cesta ke svobodě, možná celý příběh nemusí skončit tak tragicky, jako ona padesátá léta v bývalém komunistickém bloku.

Když Aleš Palán před nedávnem vydal Raději zešílet v divočině o šumavských samotářích, strhlo se doslova šílenství. Nejen díky autentickým příběhům, které zachytil, ale také díky skvělým fotografiím, co je doprovázely. Protože ale samotáři nežijí jen na Šumavě, autor tentokrát projezdil rok a půl po celé republice. Výsledkem je Jako v nebi, jenže jinak, kde se setkal a mluvil s lidmi třeba z Chodska, Bílých Karpat, Jizerských hor, jižních Čech nebo Beskyd.

V knize, oceněné coby nejlepší publicistický počin loňského roku, se setkáte třeba se ženou, která prakticky celý život žije na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic. Nebo s mužem, který si před dvaceti lety koupil vojenské auto a v něm od té doby bydlí mezi jihočeskými rybníky. Třešinkou na dortu je pak poustevna jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Jestli se vám zkrátka líbilo Raději zešílet v divočině, nová porce příběhů v podobě Jako v nebi, jenže jinak je trefou do černého.

Patricka Melrose v podání Benedicta Cumberbatche možná znáte díky seriálu, který letos na jaře také uvedla Česká televize. Jeho autorem je současný britský prozaik Edward S. Aubyn, který je až nadmíru často přirovnáván k Oscarovi Wildovi současnosti. Jestli jde o nadsazenou chválu nebo skutečnost, můžete posoudit v prvních třech dílech z celkem pěti, které vyšly v překladu Ladislava Nagyho. Který to jen tak mimochodem udělal natolik bravurně, že za svoji práci získal ocenění Magnesia Litera za překladovou knihu.

Scénáře všech dílů, které se odehrávají v současné lepší společnosti, jsou vymezené jednoznačně. První díl Na tom nesejde se odehrává v roce 1992. Je tu popsán jeden večer, kdy si Eleanor a David Melrosovi pozvou do svého sídla v Provence své anglické přátele. Otec pak ještě předtím stihne provést svému pětiletému synovi Patrickovi pár nehorázností.

Druhý díl Špatné zprávy nás seznamuje s už dospělým Patrickem, který si do New Yorku jede pro popel svého zchudlého otce, jehož Eleanor nakonec opustila. A celý výlet pojme jako jeden velký drogový večírek. Ve třetím díle Trocha naděje se spolu s Patrickem podíváme na další večírek, jenž svojí návštěvou poctila princezna Margaret. Jestli zkrátka toužíte nahlédnout pod roušku přetvářky prostřednictvím vyprávění plného sarkasmu, je Patrick Melrose přesně pro vás.

Autorem příběhu Gump - Pes, který naučil lidi žít je Filip Rožek. Jde o televizního dramaturga, který mimo jiné působil na Nově a v České televizi a vedle zábavy jsou jeho dominantou pořady o zvířatech. Není to náhoda; už od svých osmnácti autor spolupracuje s Ligou na ochranu zvířat a v roce 2016 založil organizaci Se psem mě baví život, která pomáhá opuštěným nebo týraným psům.

Z toho, co Filip Rožek zažil, pak vychází vyprávění o Gumpovi, respektive (abychom byli přesní) vyprávění Gumpa. Jde o povídání z pohledu psa, který toho zažil opravdu dost a všechny jeho zkušenosti se rozhodně nedají označit jako procházka růžovou zahradou. Gump ale i tak neztrácí víru v nás, lidi, a i po tom všem je jasné, že pokud by bylo potřeba, položil by za nás život. Audioknihu načetl Ivan Trojan, a když si Gumpa pořídíte, i díky vám najde nějaký týraný nebo opuštěný pes domov.

Sedmnáct povídek Vratislava Kadlece ocenila porota Magnesie Litery cenou za nejlepší debut loňského roku. Setkáte se tu s mužem, jemuž ukradla straka jméno, s tvářemi mizejícími v mlze, tajemným tělem za koupelnovou zdí nebo s porouchaným automatem na kávu coby příčinou námořní katastrofy.

Příběhy, které mají různé délky i formy, jsou ale hlavně o pocitech. Třeba o neschopnosti sdílet je s nejbližšími, o dětských křivdách, co nás ovlivňují i v dospělosti, o rozchodech i hledání něčeho opravdového. Jde v první řadě o naše milníky, hranice, které když jednou překročíme, tak už není cesty zpět.