Přihlášení Zavřít
Zadejte Vaše mobilní číslo, a poté vyplňte jednorázový kód, který Vám pošleme v SMS.
Vydání nového románu amerického autora A. J. Finna s názvem Žena v okně předcházela obrovská publicita včetně fanouškovství Stevena Kinga či přirovnání k Paule Hawkins. Jejímu přečtení zkrátka nešlo odolat. A jaká tedy je? O román roku se podle všeho nejedná, jde ale o velmi dobře vystavěný noirový psychothriller, který byste jen tak projít kolem nechat neměli.
Na úvod je tu několik faktů: když spisovatel A. J. Finn představil svůj debut na knižním veletrhu v Londýně, strhl se doslova poprask. Práva na psychologický thriller pak prodal do 40 zemí a za smlouvu ke zfilmování pak společnost Fox zaplatila celý milion dolarů. Bonusem je pak skutečnost, že se ke knize dostanou čeští čtenáři o celé 3 měsíce dřív, než ti američtí, a jsme tak mezi prvními na světě, kdo si Ženu v okně můžou přečíst. Kniha pak u nás vyšla před pár dny a už teď se řadí mezi bestsellery.
Žena v okně je velmi temným románem. Hlavní hrdinkou je dětská psycholožka Anna Foxová, která sice momentálně nechodí do práce, zato miluje černobílé filmy, online chatování a šachy. A také červené víno odrůdy merlot, kterého si užívá zhruba tolik, kolik ho zvládne šikovný alkoholik. Ve velkém domě v newyorském Harlemu s ní krom kocoura žije i nájemník David a Anna svůj dům téměř neopouští. Má totiž silnou formu agorafobie, tedy panického strachu z otevřených a neznámých prostor. I proto užívá hromady léků, které se samozřejmě nesmí kombinovat s alkoholem, což však Anně vrásky na čele rozhodně nedělá.
Příběh je vyprávěn v ich formě právě Annou, a tak se prostřednictvím jejích myšlenek a slov dozvídáme, že ještě před 8 měsíci žila se svým manželem a dcerou, nyní už s ní ale dcera není, protože je se svým otcem. Ona s nimi ale i tak často mluví. Dlouhé dny si Anna krom výše uvedených zájmů vyplňuje i pozorováním okolí domu s přiloženým Nikonem na oku. Takže ví skoro o všem, co se v sousedství šustne.
Až jednou zahlédne v domě naproti něco, co vidět nikdy neměla. U sousedů, kteří se právě nastěhovali, se stalo něco, co vypadalo jako vražda. Anna se tak okamžitě obrací na policii, problém ale je, že sousedé tvrdí, že se u nich doma nic nestalo. A budete radši věřit opilé ženské závislé na lécích, které jí můžou způsobovat halucinace, anebo váženému právníkovi s chotí? Anebo se to Anně celé jenom zdálo, a věřit sousedům je tak na místě?
Krom už dříve uvedených superlativ, které Ženu v okně doprovodily do regálů e-knižních i knižních obchodů, byl výběr tohoto příběhu ovlivněn ještě jednou podstatnou věcí, a superlativa z úst Stevena Kinga ani přirovnání k Paule Hawkins to nebyly. Ve skutečnosti stačilo jedno srovnání jakéhosi recenzenta s autorkou Gillian Flynn, kterou mám opravdu ráda. Tu proslavil hlavně román Zmizelá, jenž zfilmoval Ben Affleck, krom něj lze ale doporučit skvělý thriller Temné kouty či prvotinu Ostré předměty.
Onen recenzent se skutečně nepletl - ač je A. J. Finn muž, dokázal do ženské psychiky proniknout téměř stejně mistrně jako autorka Gillian Flynn. Částečně je to možná proto, že se sám s agorafobií potkal, důvody, proč tomu tak je, ale nejsou podstatné. Finn má s autorkou Zmizelé společnou i další věc, kterou je velmi pozvolné odkrývání indicií. V Ženě v okně to doprovází celá řada otázek, na které se odpovědi ale jen tak brzy nedozvíte. Nejpalčivěji se pak ozývá otázka, jak je to vlastně s tím jejím manželem a dcerou. Proč s ní nejsou, když prožívá jedno z nejtěžších životních období? Co se vlastně stalo, že u ní propukla tak silná agorafobie? A konečně: stala se tedy u těch sousedů ta vražda, a pokud ano, kdo je vrahem?
Na některé z otázek má A. J. Finn velmi dobré odpovědi, několik málo z nich se mu však příliš originálně zodpovědět nepodařilo. A ač mnoho z těch, kteří knihu už přečetli, ve svých recenzích tvrdilo, že závěr absolutně nečekali, aspoň pro mě zas takovým překvapením nebyl. I tady se totiž A. J. Finn podobá Gillian Flynn.
Jejím nejznámějším románem je jistě Zmizelá. A je to skvělý psychologický thriller, který je výborně vystavěný a kupředu se řítí jako dobře namazaná mašina. Jenomže pak dojede do cíle, a když vidíte, co vás tam čeká, zmůžete se jen na němé pohledy s otazníky v očích. Protože zkrátka nedokážete pochopit, proč autorka zvolila tak hloupý a veskrze nepravděpodobný konec. A i když to u Ženy v okně není takový šok jako u Zmizelé, ani A. J. Finnovi se závěr tak úplně nepovedl, což vás po přečtení jinak velmi podařeného románu trochu zamrzí.
Žena v okně je velmi čtivý román, který nahlíží až na samé dno problému se jménem agorafobie. Spíš než akčním počtením, kde se střídá jeden zvrat za druhým, je noirovým příběhem, kde je zlo všudypřítomně hmatatelné, téměř až do samého závěru ale nemá jméno. Klást na sebe jednu temnou vrstvu za druhou ale zvládá A. J. Finn skutečně bravurně, a tak vám Ženu v okně i přes trochu méně zdařilý konec můžeme doporučit všemi deseti.
